Kvalita naší juniorské reprezentace každým rokem upadá ve srovnání se světovým standardem. Počty mladých hráčů u nás klesají. Čím to je? Vždyť ragby zažívá celosvětově ohromný boom. Je to druhý největší kolektivní sport na světě. A přeci u nás umírá.
Prezident ČSRU Eduard Krützner píše ve zprávě z MSJ "... že se hráči mezi sebou nemají rádi, klubová řevnivost je silná..." "...nejvíce jasně chybí domácí kvalitní soutěž. Pokud kluby nepochopí, že se musí sami starat o výchovu své mládeže, budeme na tom ještě hůře."
Proč k tomuto stavu došlo?
Musíme se ptát především, co mladé k tomuto sportu přitahuje. Určitě je to parta, pohyb, soupeření s ostatními. Ovšem hlavním motivem je radost ze hry a z tréninku. A tu neovlivní nikdo více než dobrý trenér. Můžeme mít špatná hřiště, málo materiálního vybavení, ale kvalitní trenér dokáže i přes tato omezení vymyslet zajímavý trénink.
Zábava je to, co mladé přitahuje nejvíce. Desetkrát raději se na tréninku spotí při hře než při běhání rovinek či kopečků. To platí pro všechny věkové kategorie.
Nechci dávat vinu současným trenérům mládeže, protože nemají dostatečné zkušenosti s vedením takového tréninku. On totiž nejde jen tak "vymyslet". V zahraničí, kde je mládežnických klubů desetitisíce jim to trvalo přes století. Tak se jim nesnažme konkurovat a neobjevujme Ameriku. Chci tím říci, abychom se nebáli poučit z cizích zkušeností.
ČSRU musí v krátké době vypracovat jasný program pro výchovu trenérů mládeže. Musí dostat ragby do učebních osnov FTVS.
A snad už za pár let nebude muset náš prezident psát "... bohužel ani to nestačilo k tomu, abychom dosahovali aspoň dobrých výsledků, tak jak tomu bylo dříve u našich výběrů zvykem, výkonnost našich juniorů je rok od roku nižší a z našeho výběru, který nás na MSJ reprezentoval není žádný hráč, který by mohl odejít do zahraničního klubu a zde se zdárně připravovat pro přední klub, tak jak tomu bylo v minulosti. S výchovou talentů musíme začít opravdu seriozně a zítra bude již pozdě."
Držím palce.
Honza Kůň Macháček