Midi Olympique, největší francouzský ragbyový týdeník, je na první pohled výrazný svými žlutými stránkami ve formě novin. Vydává měsíční barevný magazín. V listopadovém čísle vyšly čtyři články, které se věnují českému ragby. Jeden z nich přinášíme.
Martin Kafka (napravo) vedle Andyho Chutera, trenéra U13 z Newcastlu, který se přijel podívat na mladé české ragbisty.
Kafkův soud
Je nositelem jednoho z nejslavnějších jmen v České republice. Ano, Martin Kafka (34), reprezentační trenér, je opravdu potomkem Franze. Odhodlaně pokrokový, dnes Martin s otevřeným srdcem lituje rozhodnutí unie.
V prosinci tohoto roku Martin Kafka, unavený netečností unie, odstupuje z pozice sportovního ředitele českého ragby.
Bývalý profesionální hráč prošel velkokluby Castres a Paris Metro Racing. Když v roce 2007 převzal otěže českého národního týmu a stal se tak nejmladším reprezentačním trenérem světa, dnes odsuzuje situaci, ve které se české ragby nachází.
“České ragby je uzavřeno v bublině, oddělené od zahraničního ragby” lituje Kafka. “Proč jsme sestoupili do skupiny 1B? Protože ostatní se zlepšují, zatímco my stagnujeme. Jsem sportovním ředitelem, který nemůže řídit.”
Kafka v momentě, kdy byl zvolen do vedení českého ragby, a který zrovna ukončil svoji kariéru v klubu Fukuoka v Japonsku, nebyl absolutně připravený na to, aby se sám chopil tak důležitého poslaní. Proto si vyžádal asistenci zkušeného trenéra, zrovna tak jako permanentní přítomnost lékaře a fyzioterapeuta u národního družstva. Požadavky byly odsouhlaseny.
Zakládá trenérskou akademii
Christian Gajan, jeho bývalý trenér v týmu Castres, mu přichází na pomoc. Jen po dobu, co Kafka dokončuje svoje vzdělání. “Udělal jsem DES (Diplôme d’Etat supérieur - nejvyšši profesionální francouzské ragbyové vzdělání) v Marcoussis”, vysvětluje.
“Sam jsem zaplatil 10 000 euro, zahrnujících poplatky za skoleni, cestovné z Prahy a ubytované. V té době jsem si odmítal jiné osobní cíle, abych se mohl angažovat na plno.”
“V dnešní době však nesklízím plody svého úsilí.” Ačkoli odstupuje z pozice sportovního ředitele, bude dále trénovat reprezentační družstvo, a to s tím, ze je nucen “využívat soutěžních zápasů k tomu, aby dal šanci mladým hráčům ke zlepšeni, i za cenu toho, ze obětuje okamžité výsledky ve prospěch budoucnosti.”
A především, je zakladatelem Trenérské akademie, vybudované za pomoci zdrojů ze soukromého sektoru, a založené proto, aby se odpovědělo na hlavni identifikovány nedostatek českého ragby.
“Máme ve školení sedmdesát trenéru, kteří jsou bývalými hráči nebo dokonce otci od rodin”, raduje se Kafka.
Zmíněni trenéři brzy získají licenci, která je unii uznávaná. Několika jazyky mluvící Kafka (anglicky, španělsky, francouzsky, italsky ), se domnívá, ze “vše je otázkou odhodlaní”.
Možná, že tento potomek Franze Kafky, jinak dítě ze Říčan, zdědil nadprůměrné intelektuální vlohy.
“Franz byl pradědečkovým bratrancem," odhaluje Kafka. "Maminka říká, že máme mnoho společného”. Opravdu? “Ano, jsem Kafkista", usmívá se. "Příliš přemýšlím a trpím tím. Tatínek tvrdí, že si nejsem jistý sám sebou, že vždy pochybuji o tom, do čeho se pouštím”. Tuto rodinnou minulost si sebou Martin Kafka nese už od dětství.
“Před pádem berlínské zdi zde (Franz Kafka) nebyl oblíben, neměl právo byt uznáván. Věděl jsem, že jsem ze stejné rodiny, ale ve škole jsem to říkat nesměl.”
“Jednoho dne, bylo mě devět let, jsem si spletl slova komunismus a kapitalismus. Řekl jsem tehdy, že to první je zlo a ďábel, to druhé, že přináší štěstí.”
“rodiče byli předvoláni do školy k vysvětleni. Cestou domu mi vysvětlovali, že jsem měl pravdu, ale že to musí zůstat mezi námi.”
V Praze na Malé straně, na břehu Vltavy, je muzeum Franze Kafky, které je nutno vidět a znát, zrovna tak jako místní slavné osobnosti kterými jsou hudebník Antonin Dvořák, malíř Alfons Mucha, “lokomotiva” Emil Zátopek nebo spisovatel Václav Havel.
“Často jsem si říkal, že s takovým předkem jako mám já, který byl schopen dokázat takové věci jako dokázal, ze i já bych měl být schopen jich vykonat”, usuzuje Martin Kafka.
Přeložil RŠ.