22.2.2007 Rozhovor s patrně nejvyšším ragbistou světa
Na dvoudenní návštěvu do Prahy zavítal bývalý skotský internacionál Richard Metcalfe, který je se svými 215 centimetry nejvyšším ragbistou, který kdy oblékl reprezentační dres. Důvod návštěvy byl napůl pracovní, napůl turistický a tak jsme využili volného časů k zajímavému rozhovoru.
Čtyřiatřicetiletý otec dvou dětí se narodil v Leedsu, jeho první velké angažmá bylo v Newcastle Falcons, po roce pak přestoupil do Northamton Saints. Přestup mu očividně prospěl, nejen že se díky svým výkonům dostal do skotského národního týmu, ale v roce 2001 byla jeho pětka vyhlášena nejhezčí pětkou na Britských ostrovech.
Díky jeho výšce začal mít problémy s kolenem. Po prvních dvou operacích se rozhodl odejít z Anglie do Skotska, kde hrál za Edingbugh a posléze za Scotish Boarders. Koleno si však vyžádalo ještě několik operací a tak se rozhodl v devětadvaceti letech ukončit předčasně kariéru.
Důvod mé návštěvy je trochu pracovní, s několika šikovnými lidmi jsme před dvěma lety založili společnost Orionteamwear, která nyní obléká několik týmů v Anglii. Kolega, který vede ragbyovou školu, tady byl před půl rokem a doporučil mi, abych se přijel podívat, jak to tu vypadá a pokusit se nabídnout spolupráci s místními týmy.
Nabízíme nejen vybavení pro hráče, chceme podpořit rozvoj českého ragby, pomoci se strukturou, systémem navyšování členské základny a dalších věcí, které s ragby souvisí.
Jsem v tu poprvé včera večer jsem si prošel s přáteli centrum a musím říct, že Praha je opravdu nádherná a má skvělou atmosféru. Už chápu proč sem anglické týmy jezdí na zájezdy.
Abych se přiznal tak téměř nic, poslední dobou však státy z východní Evropy začínají vystrkovat své růžky. Hodně se mi líbila Gruzie, které na posledním světovém poháru hrála v mých očích opravdu vyrovnané zápasy.
Proto se chceme pokusit podpořit i Českou republiku, protože je zde je také dobrý potenciál pro růst klubů a výchovu další hráčů.
Nejdůležitější je výchova mládeže, prvním cílem je dostat ragby do škol a dobré zápasy na větší stadiony mezi širší veřejnost. Důležitá jsou samozřejmě i media, ragby se musí představit nově jako hra gentlemanů, nová pravidla více ochraňují hráče a tak dále.
Narodil jsem se v anglickém Leedsu a za Skotsko jsem mohl hrát díky tomu, že prarodiče byli Skoti. Hned můj první start jsme hráli proti Anglii a po deseti letech jsme jí porazili na Murrayfieldu 19:8, to byl pro mě určitě ten nejlepší zážitek z reprezentace.
Nastoupit proti All Blacks si myslím že je sen každého ragbisty, když jsem jejich viděl sestavu, kde byli Lomu, Methens, Randall a další tak jsem věděl, že to bude opravdu těžký zápas. Úvod utkání byl nejen pro mě šokující All Blacks nastoupili v bílých dresech, nikdo to nechápal protože všichni známe Nový Zéland pouze v černém.
Samotné utkání bylo velmi fyzicky náročné, byl to zcela jistě nejtěžsí zápas mé kariéry. Než jsem se stačil zapojit do rucku byl už dávno míč u první tříčtvrtky, vše bylo mnohonásobně rychlejší než na to co jsem byl zvyklý.
I přes vysoku porážku na toto utkání vzpomínám velmi rád protože jsem položil svou první pětku za národní tým Skotska.
V Anglii je ženské ragby na vysoké úrovni, kterou mohou další státy v blízké době jen těžko dostihnout. Přesto si myslím, že rozvoj ženského ragby je hodně důležitý proto aby se tento sport dostal mezi širší veřejnost. V klubech se tak vytvoří silná komunita mužů a žen, kteří budou moci společnými silami efektivně kluby rozvíjet.
Děkuji za rozhovor a přeji ti hodně štěstí v další práci a osobním životě
Marek Švíř