6.12.2005 Rozhovor s Martinem Kafkou
Martin Kafka vyzkoušel jako první Čech jak se hraje ragby v Japonsku, kde nastupuje v dresu Fukuoky Sanix Blues. Využili jsme jeho krátké návštěvy v Praze k velmi zajímavému rozhovoru o tom jak se žije v zemi vycházejícího slunce.
Trénujeme dvakrát denně po třech hodinách, dále pak máme skoro každý den mítinky zvlášť pro roj a útok. Trenéři dělají důkladný rozbor každého utkání. Dovídáme se proč nám padal míč, proč jsme špatně bránili, kdo stál kde špatně atd.
Zpočátku jsem měl obavy, že nebudu rozumět, protože Japonci ač se to nezdá nemluví zas tak moc anglicky. V ragby se však naštěstí používá anglická terminologie.
První čtyři nejlepší týmy jsou lepší než celky ve francouzské PRO D2, jinak celkově musím říct, že japonský styl hry je velmi aktivní z čehož jsem byl velmi mile překvapen.
Samozřejmě, jsou to velké posily pro každý tým. Hraje tu například rváček Jack Dean, bývalý vazač Chiefs Deon Muir, Harry Mackirri z Waikata, Tony Brown, Norm Maxwell, Glen Osbourne, Joe Roff, Glen Marsh a mnoho dalších. Tyto hvězdy hrají většinou v týmech horní části tabulky.
Sanix postoupili do nejvyšší soutěže teprve loni a je nutno dodat, že se letos se tým velmi trápí. Silnější soupeři nás většinou přehrávají lepší fyzickou připraveností a zkušenostmi. Příští rok se Top 12 rozšíří ještě o dva týmy po vzoru Super 14 a tak vedení bere tento ročník jako rozjezdový, protože nemůžeme sestoupit.
Zápasy se zde hrají pouze ve třech regionech, buď cestujeme rychlovlakem nebo létáme. Realizační tým má asi dvacet členů, je zde i specialistka, která píše pouze před utkáním na tabuly to co říkají trenéři. O vše skvěle postaráno, Japonci to v lecčem velmi přehánějí.
Firma Sanix vyrábí chemikálie a zabývá se taká otázkou životního prostředí. Sponzor je to štědrý, díky němu mám vlastní byt 3+1 v 5 patře na předměstí Fukuoky a zapůjčený automobil Nissan BlueBird.
Je to super země neomezených možností, lidé se tu k sobě chovají strašně moc slušně, mnozí evropané jejich neustálou vstřícnost nedokážou pochopit. Všichni Japonci se snaží za každou cenu vyhýbat konfrontaci.
Já jsem v kontaktu s "Milovníky české kultury" ve Fukuoce, které vede asi padesátiletá Japonka. Většinu času věnuji však ragby, jak tréninkům a utkáním tak i besedám s místní mládeží a začínajícími ragbisty.
Liga tady končí v únoru a začíná až v srpnu, na jaře se tady vrátím domů a uvidím co bude dál. O případném prodloužení smlouvy se bude jednat až po sezóně. Pokud mi kontrakt nevyjde pravděpodobně se vrátím do Čech.
Vyzkoušel jsem ragby ve Španělsku, ve Francii, v Japonsku. Myslím že za chvíli nastane čas se někde na trvalo usadit.
Děkuji za rozhovor a přeji ti hodně štěstí
Marek Švíř
