Hraní za nároďák mi bude chybět

22.9.2006 Vyjádření odvolaného kapitána národního týmu

Je pravděpodobně na čase uzavřít některé spekulace, které se týkají skutečnosti, že jsem nebyl nominovaný k odvetnému utkání českého národního týmu proti Španělsku.

Doslechl jsem se, že asistent trenéra Michovský tvrdí, že se trenérská dvojice se mnou o mém nenominování dohodla. Tohle tvrzení se nezakládá na pravdě. Rozhodnutí mi bylo sděleno v krátkém e-mailu s tím, že spolupráce není konstruktivní a že debatuji se spoluhráči před zápasem o stanovené hře. Posledním důvodem byl můj komentář na webu MF Dnes.

Osobně je mi z celé záležitosti velmi smutno. Národní tým stavím téměř před všechno - věnuji mu téměř celou svoji dovolenou (moje žena by mohla vyprávět), moje osobní příprava se mění v závislosti na termínech zápasů - a doufal jsem, že letošní rok by mohl být jakýmsi vyvrcholením dlouholeté práce těch pár lidí, co se o vzestup reprezentace v posledních několika letech zasloužili.

Věřil jsem, že s novým kvalitním trenérem proběhne solidní zimní příprava, která poskytne dobrý základ pro jarní zápasy. Přes léto se mohly dopilovat detaily a odstranit nedostatky, které jaro ukázalo, tak, abychom se dostali alespoň do 5. kola kvalifikace na SP a o chvíli déle si nechávali zdát o tom, že bychom se tam snad i mohli dostat.

Už ale tím, že se VV rozhodl svěřit trénování týmu J. Fatkovi a P. Michovskému, jsme začali naše šance pohřbívat. První 3 měsíce jsem doufal, že to snad nebude tak špatné, ale postupem času začala moje frustrace vzrůstat, až vyústila v možná až přehnanou kritiku po posledním zápase.

Po necelém roce máme hráče vzdávající se reprezentace, neexistující strukturu hry, nejasnost ve tom, co vlastně s námi trenéři chtějí herně dosáhnout a tak by se dalo pokračovat.

Uvědomuji si ale, že chyba není jenom v trenérské dvojici. Ryba smrdí od hlavy. Jejich jmenováním si VV zajistil, že je nikdo nebude otravovat s přehnanými požadavky - kluci přece vědí, jaké máme problémy a vždycky jim domluvíme - a zajistí si tak klidný život u národního mužstva na další období.

Možná tohle zní jako zpověď ublíženého hráče, ale mně je z toho velmi smutno a převládá ve mně lítost, že promarňujeme velkou příležitost. Každopádně doufám, že ještě dostanu příležitost na sebe český dres obléknout, protože není mnoho lepších pocitů.

Láďa Vondrášek

Ragby CZ > Hraní za nároďák mi bude chybět