Blog KŠ: Moje hodnocení celostátního turnaje U17

11.4.2012 Blog Karla Ševčíka

Blog KŠ: Moje hodnocení celostátního turnaje U17

Jelikož se ve svém blogu víceméně zaměřuji na problémy a jevy v obecné rovině, pokusím se v tomto příspěvku předat ke zhodnocení své poznatky k této pro české ragby velice důležitou a zajímavou kategorii hráčů do 17 let, tedy kadetů.

V rámci turnaje, kterého jsem se zúčastnil jako trenér RC Tatra Smíchov, jsem se snažil zaměřit na několik postřehů, o které se s vámi nyní podělím. Především jsem se zaměřil na jednotlivé systémy předvedené hry a posléze na hru jednotlivců a v neposlední řadě na přístup vedení družstev.

Hlavní sportovní cíl této kategorie dle FIRA – AER

Světový trend pro tuto kategorii je hrát velice útočně vpřed za všech situací, hledání volného prostoru a v něm vstoupit aktivně intervalem (v překladu – prostorem) do obrany, při průlomu hrát v proraženém místě (koridoru) sérií krátkých nahrávek.

Při zastavení protivníkem by hráči měli být schopní aktivně pokrýt míč a krátkými fázemi hry okolo skrumáží (ruck, maul) vytvořit situaci pro další sérii přihrávek do volného prostoru (laterálních koridorech) na okrajích soupeřovy obrany.

Kritéria pro splnění tohoto cíle

Hráči této kategorie musí být schopni vystihnout správné načasování situace, jejich individuální technika kontroly míče je nesmí omezovat. Samotné řízení hry je v plné režii tzv. ,,Leaderů“, kteří jsou hlavním mozkem vedení utkání a měli by již dokázat řídit hru.

Turnaje se zúčastnilo pouze 5 družstev, domácí Vyškov, Praga Praha, Sparta Praha, Tatra Smíchov a složený tým Brna a Zlína, Ostrava neměla dostatečný počet hráčů a tak se turnaje nezúčastnila.

Jelikož se utkání hrálo ve zkráceném časovém limitu (2 x 10 minut) očekával jsem, že se družstva zaměří na rozvoj výše uvedených hlavních sportovních cílů, které jsou poplatné v celé Evropě. Družstva tedy budou hrát celoplošné pojetí a jen minimálně používat taktické kopy k zisku území. Nebude docházet k většímu počtu technických chyb a špatných rozhodnutí, hra bude mít spád.

Hodnocení:

O celoplošné pojetí s náznakem nějakého moderního systému se snažila pouze Praga, následovaná Tatrou a Spartou, domácí Vyškov se prezentoval hrou založenou na individuální aktivní obraně a kopáčsky disponované útokové spojce, která dostávala své družstvo hluboko do obranného území soupeře, kde jej aktivně napadal agresivní obranou. Tento způsob je velmi účelný při krátkodobém horizontu, ale pro dlouhodobý a kontinuální rozvoj je velmi jednostranný, hráči vlastně plní jen jeden úkol, který není kreativní, ale pouze destruktivní. Nicméně tento způsob se na tomto turnaji projevil jako úspěšný a hráči domácího JIMI posléze vyhráli bez porážky.

Nechci tím nikterak devalvovat samotnou prezentaci ragby, ale tento způsob projeví své nedostatky v budoucnu, tedy v kategorii mužů.

V podstatě všechna družstva až na Brno/ Zlín se opírala, což je potěšitelné o hru svých spojek (Leaderů), kterým ovšem chyběla větší podpora od ostatních hráčů.

Myslím tím, že ani jedno z družstev nebylo schopno udržet si míč pod kontrolou více jak 30 sekund, pak následovala jeho ztráta či technický přestupek v podobě předhozu či špatného rozhodnutí.

Také mne překvapil vysoký počet těchto technických chyb u hráčů zejména roje (I. A II. Řada), kde nejsou nahrávky na delší vzdálenost, ale spíš kratší.

50% technických chyb vyprodukovali tito hráči roje.

Statické situace dělali problémy všem týmům bez vyjímky a zejména organizace pohybu hráčů v autu byla velmi slabá.

Hodnocení

Z mého pohledu vidím jasný nedostatek jednotného vedení tzv. evropského typu, které je implementováno v rámci vzdělání Mezinárodní evropské federace FIRA – AER, jako celek se tomuto pojetí nejvíce blíží Praga.

Nicméně turnaj ukázal, že ačkoliv máme pouze 7 družstev této kategorie, máme v těchto kategoriích zajímavé hráče. Bylo by ovšem nutné je rozdělit dle jejich somatických předpokladů a mentálního vybavení na hráče roje (I. II. III. Řada) a útoku (spojky, centři, křídla, zadáci).

Pro jejich rozvoj a náš budoucí úspěch v kategorii dospělých by bylo třeba, aby se tito vybraní hráči pravidelně a systematicky setkávali na tematicky zaměřených srazech.

Těchto srazů by se měli zúčastňovat i kluboví trenéři, aby se pod jednotným a pro ně akceptovatelným vedením mohli také dále rozvíjet. Nazývejme tyto srazy třeba Ragbyovou Akademií nebo jinak, ale hlavně by bylo třeba, aby tento zájem vyšel z oddílů, neboť vedení našeho ragby není v současné situaci díky ekonomické situaci tuto situaci dlouhodobě řešit.

Zde je na místě parafráze poučení o třech prutech, které dal svým synům kníže Sámo.

Jedno družstvo zlomíš, tři však nikoli.

Jelikož v celé České republice startuje pouze několik málo mužstev je přínos podobných Celostátních turnajů jasný! Hráči v této kategorii již jsou schopni produkovat tzv. dospělé ragby, protože se hraje na velkém hřišti, v patnácti hráčích s omezenými tlaky (pouze 1,5 metru) v mlýnech.

Je třeba si uvědomit, že tato věková kategorie je nejdůležitější pro pozdější vývoj hráčů,

hráči se mohou připravovat jako poloprofesionálové, neb jejich tělesná schránka je ve vývoji a velmi odolná proti únavě, mentální vývoj je na vysoké úrovni a nejsou omezováni stresovými situacemi typu státní maturita a podobnými vlivy, které jsou v pozdějším věku brzdou vývoje.

Hráči v této věkové kategorii potřebují hrát co nejvíce kvalitních utkání, hráči jsou ochotni pod správným vedením na sobě pracovat, což se projevuje již v kategorii do 18 let.

Osobně jsem pro čtvrtletní opakování podobných konfrontačních turnajů.

 

 

Karel Ševčík

Ragby CZ > Komentáře > Blog KŠ: Moje hodnocení celostátního turnaje U17

právě se děje

soutěže

 



načítám...